ROZHOVOR

Na druhý pohled

Autor: MAGDA ŽŮRKOVÁ

Matyášovy zrcadlové fotky, určené jako kontent instagramového feedu, skrývají víc, než by se zdálo. Na tvorbu si člověk musí vyhradit čas. Nápisy vyskládává precizně pinzetou, takže potom čeká přes noc na ideální světlo k focení. Často celý proces trvá tři dny. Hlavní ideou je tvořit obsah pro sociální sítě, který je chytrý, zaujme a pobaví.

Jak začala tvoje zrcadla?

Idea mých zrcadel začala v březnu loňského roku, když začínala corona, a já jsem trávil čas na naší rodinné chalupě. Měl jsem před maturitou a nasával jsem přírodu, užíval si, že se čas na chvíli zastavil. Měl jsem takovou víc kreativní chvilku.
Zrcadlo je docela atraktivní pro oko, má takový svůj vlastní svět. Člověk se v něm pozoruje každý den. Můžeš se tam vyfotit přirozeně. Na té fotce je víc věcí, i když si to třeba na první pohled neuvědomíš. Lépe tak komunikuje s diváky, než kdyby tam třeba viděli jen outfit nebo psa nebo auto, nebo co lidi fotí na Instagram. Můžeš se na to dívat déle než 2 sekundy. Do toho je tam nápis, který se zároveň odráží, takže vypadá, jako kdyby trochu levitoval.

Myslíš si, že je to forma umění?

Právěže vůbec. Kdyby mi to nikdo neřekl, tak to beru jen tak, abych měl kontent na Instagram. Baví mě ten kreativní proces. Mám potom dva dny nápis na zrcadle a dívám se na něj, než ho smyju. 

sucha a positive season
be sick not sick
don't do drugs kids

Za jakých podmínek by se z toho stalo umění?

To je dobrá otázka. Myslím, že člověk si může vymyslet vlastní formu umění, a nemusí to dělat nějaký jeho vzor. Pohled na umění může být různý. Mě spíš baví ten proces, ze kterého vznikne post. Je to nějaký koncept sám pro sebe, nikde jsem to neokoukal. Samozřejmě to asi vzniklo z nápadu, kdy jsem viděl nějak zpracovaný nápis. Ten obohacuje tu fotku… Ale proč by to umění být nemohlo? Asi už hodně moderní a digitální. Pro mě je víc umění, když jdeš do galerie a tam si můžeš sednout a koukat se, nebo si reálně sáhnout na nějakou sochu.

realize it or someone else will
give people food not stress
give people food not stress

“A čím to tam lepíš?”

“To záleží, co se lepí. Nějaký bonbon se dá jen trošku otřít vodou. Některé jsem i olizoval, ale potom už se mi nechtějí z toho zrcadla jíst. Na květiny jsem používal vazelínu.” 

“Tak to je jasný umění, když to má takový proces.”

No má to proces.”

“Tak je to umění.”