FOLKLOR A ŘEMESLO

Tři králové

Autor: ZBYNĚK ŽŮREK

Mudrci z Východu, tradičně nepřesně označovaní jako Tři králové, jsou postavy z Matoušova evangelia, které navštívily Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesly mu dary: zlatokadidlo a myrhu. Až později vznikla tradice, že byli tři, že to byli králové a jejich jména – KašparMelichar a Baltazar.

Matoušovo evangelium

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“

evangeliu podle Matouše se dále vypráví, jak se jich král Herodes vyptával na hvězdu a poslal je do Betléma, aby mu pak oznámili, kde se dítě nachází. Hvězda jim pak ukazovala cestu až k domu, kde byl Ježíš s Marií, poklonili se mu a předali dary. Mudrci (či mágovéřecky μάγοι) pak na pokyn ve snu odcestovali a místo Herodovi neoznámili. Herodes se rozlítil a protože se obával svého postavení po narození Mesiáše-krále židů, nechal usmrtit všechny chlapce do věku dvou letJosef však předtím na pokyn ve snu vzal Ježíše a Marii a utekli do Egypta.

 An embroidered tapestry from the 12th or 13th century. Owned by NTNU Museum of Natural History and Archaeology. A replica is kept in Høylandet kirke (=church), Nord-Trøndelag, Norway. The tapestry is now approx. 2 m long, but has been longer.

Pozdější tradice

evangelním příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Caesaria z Arles. Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyř v západní církvi a po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. stoletíPetr Comestor.

Středověk je také obdobím, kdy byly těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary měly také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníkůOstatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později byly jejím synem Konstantinem darovány milánskému biskupovi Eustorgiu. Po dobytí Milána roku 1158 byly tyto ostatky převezeny do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků. Od roku 1948 je relikviář s ostatky tří králů umístěn v centrální gotické lodi před hlavním oltářem kolínského dómu.

 K † M † B † a příslušný rok 

V katolických zemích se o svátku Tří králů (6. ledna) píše posvěcenou křídou na dveře domů zkratka K † M † B † nebo latinský ekvivalent C † M † B † jako formule požehnání. Tři křížky mezi písmeny symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“.

V první polovině 20. století vznikla myšlenka, že KMB je zkratka latinského Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná. Byť toto latinské požehnání vypadá starobyle, není doložitelné ze starší literatury.

Prent van de Driekoningen op bezoek bij de kleine Jezus Christus

 Albrecht DürerKlanění tří králů, olej na plátně, 98×111 cm, 1504Galleria degli Uffizi, Florencie

Venetian crib in the parish church of Sankt Nikolai in Villach, Carinthia, Austria

Vánoční betlém

Od dětství nezapomenutelná atmosféra Vánoc nás provází až do pokročilého věku a vždy znovu a znovu nás uchvacuje. S Vánocemi máme navždy spojený slavnostně nazdobený vánoční stromeček a pod ním betlém.

Středem celého betléma, ke kterému se upínají zraky a tužby všech, je jeskyně čili chlév, v němž se zrodil Spasitel a Vykupitel Ježíš Kristus. Ve chlévě jsou svatá rodina, tj. Panna Mare, sv. Josef a Jezulátko ležící v jesličkách, nad ním vůl a oslík. Nad chlévem se vznáší anděl s vlající stuhou, na které je latinský nápis: Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu). Na kopci nad chlévem je Zvěstování, tj. skupina 3 – 4 pastýřů v různých polohách, nad nimi anděl, který jim zvěstoval novinu, že se narodil Spasitel. A všude kolem spousta oveček. V dálce je vidět město.

Ke chlévu se pak ze všech stran sbíhají darovníci – lidičky, kteří nesou malému nemluvňátku dárky. V bujné představě lidových řezbářů a výtvarníků tak byli vytvořeni v různých pozicích spěchající sedláci i selky, řezníci, pekaři, mlynáři, rybáři, myslivci, pocestní dráteníci, hrnčíři, vandrovníci, žebráci i poustevníci, chudí i bohatí. Mezi dárky, které Ježíškovi nesou, nebo vezou na trakači nebo káře, najdeme pecny chleba, vánočky, mouku, krupici, mléko, ovoce, bečičky, hrozny vína, peřiny, kolébku, plátno, drůbež, maso, zajíce, ryby, kozy, ovce apod. Postavy spěchají, ohlížejí se, hovoří spolu, stojí nebo odpočívají. Mezi postavičkami lze najít ponocného, kominíka, policajta a jiný městský lid. Nechybí ani děti, které dovádějí, lezou po stromech nebo po plotech, jiné se zase spořádaně drží rodičů za ruku. Tak, nebo nějak podobně, vypadá vánoční betlém.

Tříkrálový betlém

Před svátkem Tří králů však bylo potřeba betlém trochu změnit, aby odpovídal bájné skutečnosti. 

Z prostoru před chlévem, kde je umístěna svatá rodina, se vyjmuli někteří darovníci a namísto nich se umístily postavičky třech králů s průvodem. Současně se odstranilo Zvěstování a nad betlém se namísto anděla zavěsila tříkrálová hvězda, která králům ukazovala cestu. Do chléva se pak umístila sedící Panna Marie s Ježíškem na klíně. Tak vypadá tříkrálový betlém.

Olomoucký betlém (autor Josef Lampar) – foto Z. Žůrek