Nehmotné a přitom zřejmé
„Nacházím krásu v nepředvídatelnosti a v momentech překvapení. Náhody a neočekávané výsledky otevírají prostor pro nové významy.“
Zuzana Kalips je výtvarnicí balancující na pomezí konceptuální tvorby, sochařských objektů, a šperku. Centrem jejího zájmu je průzkum materiálu a jeho fyzikálních vlastností, respektive rozpor mezi jeho přirozeným stavem a lidským, potažmo průmyslovým zásahem. Tyto průzkumy pak odhalují paměť materiálu vztahu mezi původním a vnuceným. Nikoli mimoděk pak její práce otevírá téma odolnosti, poddajnosti a pokládá otázku: co je vlastně autentické.
Skrze liminální objekty ohledává a zviditelňuje nehmotné, a přitom zřejmé v dialogu fyzikálních sil a tvůrčí intence. V její práci se opakovaně objevuje ambivalentní moment transformace průmyslových polotovarů a hrubého materiálu, který mění letmými doteky.
Výsledkem jsou objekty balancující na hranici volného a užitého, které v sobě snoubí surově industriální čistotu a zároveň křehkost pod tíhou lidského zásahu. A právě v oné rozporuplnosti tkví jejich kvalita.
