ČLÁNKY A REPORTÁŽE

Vila v Hlinkách 40

Autor: MARCELA ŽŮRKOVÁ

„Sledovali jsme to jako sousedi, protože na vilu vidíme z okna,“ říká Kristina Ketmanová, historička umění, a pokračuje: „Jedná se o velmi zajímavý novorenesanční dům s dlouhým pozemkem, který se táhne dozadu za stavbu. Říkali jsme si, co s tím vším asi bude….“

Řeč je o je o vile v brněnské ulici na Hlinkách 40, kolem které se v posledních dnech rozvířily zajímavé informace. Bohužel smutné, jak dokazují následující řádky.

Hllinky 40
Hlinky 40

foto: Kristina Ketmanová, Národní památkový úřad

Jak píší brněnští Zelení na svém webu – „… situace památkové ochrany historických nemovitostí se v Brně dlouhodobě nachází ve slepé uličce…“ (Marika Kupková)

Vila v Hlinkách 40 se podle slov Kristiny Ketmanové vloni prodávala za přibližně 40 milionů korun.  „Všichni se nad tím pozastavovali, protože bylo jasné, že normální člověk si za takovou cenu nemovitost pro své bydlení nepořídí. Vypadá to, že objekt před tím už putoval po několika společnostech. Jakmile se nemovitost prodala, požádal nový majitel o demolici,“ říká Kristina Ketmanová. Naštěstí je dům v ochranném pásmu památkové rezervace a k demolici se tak musel vyjádřit Národní památkový ústav, který požádal o prohlášení vily za kulturní památku. Do doby rozhodnutí je třeba se stavebními pracemi čekat. Ale ony byly překvapivě i přesto zahájeny. „Nechci předjímat rozhodnutí, která budou v této kauze padat, nicméně obecná praxe tady těchto dravců je vlastně taková, že už dopředu počítají s tím, že jim bude uložena pokuta za nepovolenou stavbu. Ta pokuta je v tak srandovní výši, že se jich to nijak nedotýká. Když koupí dům za 40 milionů, počítají s ním jako se stavební parcelou a mají tam vymyšlený nějaký projekt – většinou se tam udělají malé, drahé byty – takže pokuta půl milionu majitele objektu nerozhodí. A to je tak rozčilující,“ dodává Kristina Ketmanová. Podle jejích slov teď řeší stavební práce na brněnské vile z 19. století úřady. Stavební úřad navíc na práce nevydal povolení. Do doby, než ministerstvo kultury o dalším osudu nemovitosti rozhodne, nesmí jeho majitel do architektonické podoby a stavebních dispozic nijak zasahovat. Nicméně je všem v okolí jasné, že pod plachtou přetaženou přes fasádu probíhají demoliční práce. Majitele proto radnice na základě upozornění obyvatel v okolí požádala o vysvětlení.

„ Momentální stav stavební úřad za účasti policie nafotil…. Druhý den jsem šla kolem a bylo jasné, že demoliční práce na ozdobné fasádě pokračují. Po opakovaném upozornění mi na policii řekli, že dokud objektu nechybí střecha, nebudou zasahovat. Znovu se tedy na místě řešila celá situace i s radním pro kulturu a právním zástupcem firmy, která objekt koupila,“ doplňuje situaci historička umění a dodává: „Vadí mi, že  systém umožňuje, aby se děly tyto věci – že tím, že zaplatíš pokutu, tak legitimuješ svoje jednání. Vadí mi, že ten zákon je vymahatelný jen na normálních lidech, kteří nemají peníze na to, aby zaplatili pokutu. Člověk řeší každou blbost, jestli si může dát truhlík za okno, má problémy s rekonstrukcí domu, protože pravidla dodržuje, a ty velké firmy na to kašlou. Jsou to propletené struktury lidí, které na sebe mají navázané různé developerské firmy a vymýšlí projekty jako je ten s vilou na Hlinkách.“

foto: Marek Fišer

Brno má vlastně v současnosti mimo těch dalších jiný zásadní problém, a tím je chybějící ochranná zóna. „Ministerstvo kultury spolu s památkovým ústavem připravovalo asi dva roky návrh těch zón. Minulý srpen se dohodli zástupci města na tom, že to je ten správný směr, kterým budou pokračovat, ale došlo ke zvratu. Dostalo se to do ruky radnici Brno-střed, kde je starostou Vojtěch Mencl (ODS), a ten je zásadně proti. Primátorka Vaňková (ODS) s tím také není v souladu, takže se to všechno zrušilo… Kancelář architekta města Brna se snažila připravit nějaký alternativní návrh, kde jsou ochranné zóny menší, a připravila k tomu tři diskusní kulaté stoly. Tam se účastníci zabývali tím, jak by ta zóna měla vypadat a jaké jsou její funkce,“ říká Kristina Ketmanová. Ale vlastně se podle jejích slov pořád nic neděje.

„Brno je celé nesourodé. V centru jsou bloky starých domů ze středověku, na to se nabalují další čtvrtě a vesničky, mezi nimi jsou různé průmyslové zóny, které také chátrají. Jsou spojeny s historií Brna a textilním průmyslem z 19. století. Myslím si, že ta nesourodost je právě devíza města Brna. Jak stavební památky z 19. století, tak například funkcionalismus 20. století. Potom ale  přicházejí argumenty typu: toto už je moc rozbité, toto už se nemusí chránit, tady už ta urbánní struktura byla narušena. Čím déle takto budeme argumentovat, tím dříve nebudeme mít co chránit. Často slyšíme, že Brno si nezaslouží plošnou ochranu právě proto, že je nesourodé. To je na odbornou diskuzi. Té se ale musí účastnit různí odborníci, nejen architekti,“ konstatuje historička umění a doplňuje: „Bez ohledu na to, jaký je náš názor na tuto problematiku, si myslím, že by se mělo radikálně zakročit proti podobným praktikám, které balancují na hraně zákona nebo tu hranu překračují. Podle mě je vyhlášení památkové zóny jasným signálem, jaké jsou hodnoty toho města, a že si hodlá dobře rozmyslet, co se kde bude dít. Nikde není psané, že co není památkou, se jí nemůže stát… Nikoho nenutím, aby měl rád starou architekturu. Jde mi o to, že to, že se s památkovou zónou váhá, je vlastně signál pro firmy, že hodnoty města jsou v danou chvíli asi někde jinde. Potom se ty společnosti neštítí různých postupů, které nejsou dle památkového zákona v pořádku. Ani z pohledu stavebního,“ uzavírá Kristina Ketmanová. 

Kristina Ketmanová se pohybuje v různých kulturních oborech a tento problém řeší z pozice občana, který je poučený v této oblasti, jež je jí blízká. Situaci vnímá jako dobrý způsob osobní angažovanosti. 

Městská památková zóna? Ano!

https://www.archspace.cz/firma-horizon-consulting-ii-nelegalne-demoluje-brnenskou-vilu-z-19-stoleti?fbclid=IwAR2rD3ZrztW1k13nUxuWywhNm9rM-djHf6N2ltIkZWDwnoSNIvoB_UfRUh8